Úprava videoprojektu
* Použití různých zorných úhlů
Důležité události byste měli vždy zabírat z různých úhlů a s různým umístěním kamery. Později v průběhu editace můžete využít nejlepší úhly pohledu, a to buď samostatně, nebo v různých kombinacích. Snažte se vždy důsledně zaznamenávat události z několika různých pohledů kamery (nejprve klaun v cirkusové manéži, pak ale také smějící se diváci z pohledu klauna). Důležité události se rovněž mohou odehrávat za protagonisty nebo lze protagonisty snímat z druhé strany. Tyto postupy mohou později napomoci k dosažení pocitu vyváženosti filmu.
* Detailní záběry
Detailními záběry důležitých věcí nebo osob rozhodně nešetřete. Detailní záběry zpravidla vypadají na televizní obrazovce lépe a zajímavěji než záběry z dálky a lze je rovněž lépe využít v postprodukčních efektech.
* Záběry z dálky / polodetaily
Záběry z dálky poskytují divákovi přehled a představují dějiště. Lze je však rovněž využít ke zvýšení napětí delších scén. Pokud střihnete z detailu na záběr z dálky, divák již neuvidí detaily, a je proto snazší provést chronologický skok. Zobrazení diváků v polodetailu může rovněž působit jako vizuální odlehčení hlavního děje a poskytuje v případě potřeby příležitost k odpoutání pozornosti.
* Kompletní akce
Vždy natáčejte kompletní akce od začátku do konce. Editace pak bude snazší.
* Přechody
Zvládnutí časování ve filmu vyžaduje určitou praxi. Ne vždy je možné natočit dlouhé události od začátku do konce. Ve filmu často bývají reprezentovány ve výrazně zkrácené formě. Zápletka by však za žádných okolností neměla ztrácet logiku a střihy by neměly působit násilně a přitahovat pozornost.
Právě zde je důležitý přechod od jedné scény k druhé. I v případě, že akce v sousedících scénách jsou časově nebo místně odděleny, lze je vzájemně provázat tak, že divák mezi nimi přejde, aniž by přerušení věnoval pozornost.
Tajemství úspěšného přechodu spočívá v navázání zřetelného propojení mezi příslušnými scénami. V přechodu vycházejícím ze zápletky je propojením logická posloupnost událostí při vyprávění příběhu. Záběr nového auta lze například použít jako úvod dokumentu o jeho návrhu a výrobě.
Neutrální přechod sám o sobě nepředstavuje vývoj příběhu ani změnu místa či času, ale lze jej použít k hladkému propojení různých oddělených částí scény. Například střih na zaujatého diváka v průběhu panelové diskuse umožňuje nenápadný střih zpět k pozdějšímu bodu téže diskuse a vynechání odpovídající části diskuse.
Externí přechody zobrazují něco, co se k akci nevztahuje. Například při natáčení ve svatební síni můžete provést střih před svatební síň, kde se právě chystá nějaké překvapení.
Pokud nechcete diváky zmást nebo je odvést od vlastního vyprávění, měly by přechody vždy zdůrazňovat poselství filmu a odpovídat příslušné situaci.
* Logická posloupnost akcí
Záběry spojené v průběhu editace musí odpovídat průběhu akce. Pokud není vyprávění logické, diváci mají potíže se sledováním událostí. Snažte se zaujmout pozornost diváků hned od začátku rychlým spádem a atraktivitou a pokuste se udržet tento zájem až do samého konce. Jsou-li scény provázány způsobem, který není logický nebo neodpovídá chronologickému běhu událostí, nebo jsou-li scény příliš hektické nebo krátké (méně než 3 sekundy), může se stát, že diváci ztratí zájem nebo budou dezorientovaní. Mezi jednotlivými scénami by měla být zachována určitá kontinuita námětu.
* Překlenutí mezer
Překlenutí mezer mezi jednotlivými dějišti musíte věnovat určité úsilí. K překlenutí chronologických skoků můžete použít například detailní záběry. Zaberte zblízka obličej a po několika sekundách zaberte z dálky jinou scénu.
* Zachování kontinuity
Kontinuita (neboli konzistence detailů mezi jednotlivými scénami) je pro dosažení uspokojivého výsledku životně důležitá. Slunečné počasí se neslučuje s diváky na tribunách, kteří právě otevírají své deštníky.
* Tempo střihů
Tempo střihů mezi jednotlivými scénami filmu často ovlivňuje vyznění a náladu filmu. Vyznění filmu lze ovlivnit jak absencí očekávaného záběru, tak délkou záběru.
* Vyhýbejte se vizuální nespojitost
Zařazení podobných záběrů po sobě může způsobit vizuální nespojitost. Osoba může být v levé polovině snímku a pak najednou v pravé polovině, nebo může být zachycena nejprve s brýlemi a pak bez nich.
* Nespojujte švenky dohromady
Švenky byste měli spojovat pouze v případě, že mají stejný směr a tempo.